top of page

Co je povinností zaměstnavatele v případě pracovního úrazu?

Pracovní úrazy jsou běžné. Může k nim dojít v důsledku osobní nedbalosti nebo kvůli vadnému vybavení, nástrojům a strojům. Podle Zákoníku práce (262/2006 Sb), který je základním dokumentem v oblasti BOZP, mají zaměstnavatelé povinnost zajistit všem zaměstnancům bezpečné pracoviště. Přísně vzato , je tedy pracovní úraz špatnou zprávou nejen pro zaměstnance, kterého se týká, ale také pro zaměstnavatele, protože by mohl nést odpovědnost za případné škody, které zaměstnanec utrpěl v důsledku plnění pracovních povinností pro zaměstnavatele.

 

Co je to pracovní úraz dle §271k Zákoníku práce?


„Pracovním úrazem je poškození zdraví nebo smrt zaměstnance, došlo-li k nim nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.“


V definici je několik částí, které je potřeba dovysvětlit. Často bývá pracovní úraz zaměňován s nemocí z povolání. U nemoci z povolání působí nepříznivý jev dlouhodobě s trvalými následky (např. poškození sluchu). Pracovní úraz je tedy krátkodobý jev (např. zakopnutí, pád z žebříku/schodů apod.), který má za následek zranění zaměstnance. Důležité je tedy slovo „krátkodobé“ působení nepříznivého jevu.


Dále není často správně chápáno „plnění pracovních povinností“. Opět je důležitý dovětek „v přímé souvislosti s plněním pracovních úkolů “. Pojďme si vyjmenovat pár příkladů, kdy se může zdát, že se nejedná o pracovní úraz, ale opak je, bohužel, pravdou:

  • Zaměstnanec dobrovolně navrhne, že vymaluje kancelář a spadne ze žebříku

  • Zaměstnanec jede na služební cestu služebním vozidlem a havaruje

  • Zaměstnanec (řidič kamionu) při nakládce pomůže zaměstnanci jiného zaměstnavatele (např. obsluha VZV) a zraní se

Jak lze vidět, i zdánlivě dobrovolnická činnost je pracovním úrazem. Dobrou zprávou pro zaměstnavatele určitě je, že pracovním úrazem není cesta do zaměstnání a zpět. Jakmile se tedy váš zaměstnanec „ocitne za branou vašeho pozemku“, je v práci. Co se stane před ní, pro vás není důležité.

 

Vyšetření a evidence pracovních úrazů


Zaměstnavatel je povinen objasnit příčiny a okolnosti vzniku pracovního úrazu, a dokud tak neudělá, nesmí bez vážných důvodů měnit stav na místě úrazu. V praxi to znamená, že zaměstnavatel musí prošetřit, co vedlo k pracovnímu úrazu a zabezpečit různými opatřeními, aby se úraz neopakoval.


Je více než vhodné k vyšetření pracovního úrazu pozvat osobu odborně způsobilou v prevenci rizik, která vám pomůže nejen s evidencí a hlášením úrazu, ale zároveň navrhne opatření, která pomohou snížit pravděpodobnost vzniku stejného či podobného úrazu.


Nařízení vlády č. 201/2010 Sb. definuje nezbytné informace, které musí být evidovány a podmínky, kdy a komu zaslat záznam o úrazu.

 

Hlášení pracovních úrazů


Zaměstnavatel je povinen bez zbytečného odkladu ohlásit pracovní úraz (např. telefonicky, mailem)

  • Územně příslušnému útvaru Policie ČR (v případě podezření na trestný čin)

  • Odborové organizaci/zástupci pro oblast BOZP (je-li zřízen)

  • Příslušnému oblastnímu inspektorátu práce (trvá-li hospitalizace zaměstnance více než 5 dnů nebo lze-li vzhledem k situaci takovou dobu předpokládat)

  • Příslušnému obvodnímu báňskému úřadu (podléhá-li činnost, pracoviště nebo technické zařízení vrchnímu dozoru)

  • Zaměstnavateli , který zaměstnance k práci u něj vyslal nebo dočasně přidělil (např. když se ve vaší firmě zraní servisní technik jiného zaměstnavatele)

V případě, že se jedná o smrtelný pracovní úraz , musí se tato skutečnost vždy oznámit výše zmíněným institucím a navíc i zdravotní pojišťovně zaměstnance, a to bez zbytečného odkladu.

 

Záznam o úrazu


Každý pracovní úraz musí být evidován v knize úrazů, i když jím nebyla způsobena pracovní neschopnost nebo byla způsobena pracovní neschopnost nepřesahující 3 kalendářní dny.


V případě vážnějšího pracovního úrazu (pracovní neschopnost delší než 3 kalendářní dny) se musí neprodleně (nejpozději do 5 pracovních dní) vyhotovit tzv. záznam o úrazu (vzor je uveden v příloze NV 201/2010 Sb. a jeho online verze je k dispozici na webových stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí).


Záznam o úrazu se zasílá (např. mailem, datovou schránkou, poštou)

  • Územně příslušnému útvaru Policie ČR (v případě podezření na trestný čin)

  • Příslušnému oblastnímu inspektorátu práce

  • Příslušnému obvodnímu báňskému úřadu (podléhá-li činnost, pracoviště nebo technické zařízení vrchnímu dozoru)

  • Zdravotní pojišťovně, u které je zaměstnanec pojištěn

nejpozději do 5. dne následujícího měsíce (např. i když se úraz stane prvního nebo posledního ledna, záznam úrazu se zasílá do 5. února).


V případě smrtelného pracovního úrazu se záznam o úrazu odesílá nejpozději do 5 dní výše zmíněným institucím.


Záznam o úrazu se dále zasílá pro účely likvidace pojistných událostí z důvodu zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání i pojišťovně, u které jste pro tento účel pojištěni (Kooperativa nebo Česká pojišťovna).

 

Kontrola z oblastního inspektorátu – po pracovním úrazu


V praxi se často setkáváme s tím, že oblastní inspektorát může pro prošetření pracovního úrazu požadovat různé dokumenty a části vašeho systému BOZP.


Příklad dokumentů, které bývají při kontrolách požadovány:

  • Pracovní smlouva se zaměstnancem

  • Evidence pracovní doby

  • Záznamy o lékařských prohlídkách

  • Doklady o provedených školení z BOZP

  • Vypracované vnitřní předpisy a směrnice k BOZP

  • Dokumentace o vyhledávání a vyhodnocení rizik a o přijatých opatření

  • Záznamy o poskytování OOPP a směrnice k OOPP

  • Záznamy o provedených kontrolách/revizích zařízení

  • Další záznamy mající souvislost s BOZP

 

Odpovědnost zaměstnavatele za škodu a nemajetkovou újmu


Zaměstnavatel je v případě pracovního úrazu povinen nahradit zaměstnanci škodu či nemajetkovou újmu. Zákonné pojištění pracovních úrazů tyto náhrady kryje, ale pouze pokud má zaměstnavatel systém BOZP v pořádku a neporušuje zákon, který mu tuto povinnost ukládá.


Škody se dá zcela zprostit, prokážete-li zaměstnavatel, že vznikla,

  • tím, že postižený zaměstnanec svým zaviněním porušil právní nebo ostatní předpisy anebo pokyny k zajištění BOZP, ačkoliv s nimi byl řádně seznámen (bez dokumentace nelze prokázat) a jejich znalost a dodržování byly soustavně vyžadovány a kontrolovány, nebo

  • v důsledku opilosti postiženého zaměstnance nebo v důsledku požití jiných návykových látek a zaměstnavatel nemohl škodě nebo nemajetkové újmě zabránit.

V takovém případě musíte prokázat, že výše uvedené skutečnosti byly jedinou příčinou škody nebo nemajetkové újmy. V drtivé většině případů se jedná o kombinaci několika faktorů, které vyústí v pracovní úraz.


Častěji se tedy, jako zaměstnavatel, setkáte s částečným zproštěním náhrady za škodu či nemajetkovou újmu:

  • v důsledku skutečností, u kterých se lze škody zprostit zcela, a zároveň tyto skutečnosti byly jednou z příčin škody nebo nemajetkové újmy, nebo

  • proto, že si zaměstnanec počínal v rozporu s obvyklým způsobem chování, čímž je zřejmé, že ačkoliv neporušil právní nebo ostatní předpisy anebo pokyny k zajištění BOZP, jednal lehkomyslně, přestože si musel vzhledem ke své kvalifikaci a zkušenostem být vědom, že si může způsobit újmu na zdraví.

Upozorňujeme, že za lehkomyslné jednání není možné považovat běžnou neopatrnost a jednání vyplývající z rizika práce.

 

Závěr:


V rámci problematiky BOZP platí, že se vždy vyplatí mít dokumentaci v pořádku, a to před vznikem případného pracovního úrazu. Jakmile k úrazu dojde, nelze vytvářet dokumenty zpětně a zaměstnavatel už tak jen mírní případný dopad problémů, které mohou (nejen) z oblastního inspektorátu přijít.


Vždy je důležité zavolat k vyšetřování úrazu odborně způsobilou osobu a veškeré dokumenty včas odeslat. Odborně způsobilá osoba vám pomůže správně vyplnit potřebné dokumenty a poradí, jak s institucemi komunikovat.


Blog

Potřebujete poradit?

Naši konzultanti vám pomohou se zorientovat a problém vyřešit

bottom of page